Miscellaneous

Peníze

    Jelikož nejsme chudí studenti, ale chudí pracující, tak jsme si chtěli dovolenou pořádně užít. Našetřili jsme si dost peněz, abychom ve Skandinávii nemuseli prozměnu šetřit skoro vůbec.
    Brali jsme tedy (dohromady) 6000,- NOK + 1220,- SEK + 600,- DKK + 110,- EURO, dále jsme měli jednu platební kartu od České spořitelny (VISA Electron), která fungovala například do telefonních automatů, ale bohužel jsme se nedovolali. Na telefonování jsme si naivně koupili Kartu X od Českého Telecomu a před odjezdem jsme zjistili, že se s ní dá volat jen z Německa a ze Švédska, přičemž ve Švédsku jsme si museli koupit také telefonní kartu, protože za použití automatu jsme museli zaplatit 3,- SEK.
    Zdá se, že jsme měli dost peněz, ale v Norsku jsme plánovali navštívit Whale Safari, což stálo na jednoho 675,- NOKů.

Další platby :

Stravování

    Na to, kolik jsme měli peněz, tak jsme si prozměnu vezli jídlo na celý měsíc. Většinou těstoviny od Podravky, guláše s kolínkama, taktéž v instantní podobě a několik směsí Mexiko (obsahuje rýži) a Prérie (obsahuje fazole). V Norsku jsme koupili výbornou jahodovou marmeládu s kousky jahod, máslo a i nutelu, takže jsme měli docela pestrý jídelníček. Kupovali jsme chleba, Kneippbrød, za 5,- NOKů. Cena byla stejná v Rimi i v Rema 1000, což jsou nejlevnější supermarkety.

Výbava

    Výbava je potřebná klasická do přírody. Prostě outdoorové věci jako stan, karimatky, spacáky, vařič, kartuše (4x 250 g), pláštěnky na zabalení batohu, nepromokavé boty a bundy. Převažovalo teplé oblečení, ikdyž jsme díky parádnímu počasí používali spíše letní oblečení.
    Vezli jsme si dvě 1,5 litrové lahve od Dobré vody. Ve Švédsku jsme si koupili 0,5 litrovou Coca-Colu, jejíž láhev jsme potom dost využili při nabírání vody na nádražích. V Norsku je totiž specialitou malé umyvadélko a pod kohoutek se vejde taktak právě malá láhev od Coly. Flaška od Dobré vody se dá sice opakovaně mačkat a ohýbat, ale zřejmě by takové cvičení celý měsíc nevydržela.

Ubytování a doprava

    Bydlení jsme měli vskutku klasické. Takové 2+1. Ve stanu ložnice s obývákem zároveň, před stanem kuchyň, kterou tvořil vařič a ešus a WC za stanem. Stan jsme stavěli každý večer, ikdyž bylo teplo, ale měl jsem zkušenosti z minulé návštěvy, že počasí se mění dost rychle a nechtěli jsme být v noci probuzeni deštěm. Pár nocí jsme strávili ve vlaku, na nádraží, jednu noc v čekárně v horách (Hallinskeid) a jednu noc ve Svolværu na Lofotech jsme strávili v altánku na lavičkách. Místo pro jeden jediný stan se dá najít všude bez problémů. Nocovat v kempech nám přišlo jako trestný čin a bláznivina.
    Dopravovali jsme se vlakem. Na první vlaky jsme měli místenky koupené dobrovolně, na některé vlaky už povinně. Průvodčí jsou tam poctiví pracující a dost místenky hlídali, takže jsme museli platit. Cena stále stejná 40,- NOKů za jednu místenku. Většinou se místenky povinně platily, když jsme jeli hodinu a více. Později jsme ale začali používat lokální vlaky, většinou brané jako IC, kde se místenky platit nemuseli.
    Autobusy jsou drahé, ale díky InterRailu jsme měli 50 % slevu, ale někdy nám přišlo, že je sleva spíš 40 %. Na Vesterálech slevu nedávají, takže jsme se rozhodli stopovat. Stopování bylo tak půl na půl. Někdy se dařilo, někdy to byla otrava, ale pokaždé jsme se dostali tam, kam jsme chtěli. Většinou nás brali lidé, kteří neměli skoro žádné místo v autě. Občas nám i zastavovali na různých zajímavých místech, dávali nám výklad a my mohli i fotit.
    Na vzdálenější trajekty jako třeba na Lofoty a zpět jsme měli 50 % slevu, opět díky InterRailu. Na trajektu ze Svolværu do Bodø jsme ovšem měli speciální cenu - jeden dospělý a jedno dítě. Takže jsme platili o zhruba 200,- NOKů míň, než jsme čekali. Proč byl jeden z nás braný za dítě netušíme, ale celkem nás to moc netrápilo, spíš naopak. Přes fjord jsme jeli jen jednou a to na Lofotech z Melbu do Fiskebøl, cena byla 50,- NOK dohromady. Jinak jsme přes fjordy jeli spíše linkovým autobusem, kde byl trajekt v ceně.

Zpet na titulni stranku